Na obou katastrálních územích, z nichž se skládá obec, jsou dnes známy četné stopy antropogenní aktivity, sahající minimálně do mladší doby kamenné. Těžiště rozvoje území lze spatřovat v období raného středověku, kdy na jižní hranici češovského katastru vzniká významné regionální slovanské centrum známé dnes jako „Češovské valy“. Jeho přibližně 35 hektarů rozsáhlý areál byl vybudován na místě staršího pravěkého osídlení. Nekritická interpretace pravěkých nálezů, jež byly v minulosti získány v areálu „Valů“, přinesla řadu problematických pokusů o jeho dataci a tím i stanovení kulturní příslušnosti tohoto masivního opevnění. Mimo Slovanů, jejichž keramika byla získána přímo z tělesa destruovaného jižního úseku hlavního valu, byla stavba opevnění připisována i kulturám lidu popelnicových polí, Keltům, Germánům a dokonce i Avarům.